O množství nádorových onemocnění skutečně způsobených chemickými látkami v životním prostředí existují dvě nesprávné představy.

Zaprvé, největší riziko představuje vysoká expozice po dobu několika let, například expozice při práci, která souvisí s rizikem vzniku rakoviny; rizika, jež vyplývají z expozice téže chemické látce, v míře, v níž se vyskytuje v životním prostředí, jsou nižší.

Zadruhé, „riziko“ může znamenat něco jiného v souvislosti s jednotlivcem a něco jiného v souvislosti s celou populací. Poměrně nízké riziko pro jednotlivce, například vzniku rakoviny plic způsobené znečištěním ovzduší nebo nepřímým kouřem, může vést k významnému počtu případů rakoviny v populaci, je-li uvedeným látkám vystaveno mnoho lidí, kdežto vysoká expozice v rámci poměrně malé skupiny pracovníků bude mít za následek vysoké riziko vzniku rakoviny u dotčených jednotlivců, ale v celé populaci povede pouze k malému počtu nádorových onemocnění.