Ne. Jen malý zlomek nádorových onemocnění u průměrné evropské populace, který by mohl být důsledkem ozáření, asi 1–2 %, lze přičíst největším zdrojům ozáření obyvatel, totiž diagnostickým lékařským vyšetřením a zdrojům přirozeného záření pozadí, hlavně radonu.

Některé umělé zdroje záření, jako výroba jaderné energie nebo přeprava a likvidace jaderného odpadu, či nehody, ve kterých figuruje radioaktivní materiál, jsou vnímány jako hrozba a přitahují pozornost sdělovacích prostředků. V drtivé většině případů lze ozáření a související riziko vzniku rakoviny udržet na velmi nízké úrovni kombinací kvalitní právní úpravy, pokud jde o využívání záření a radioaktivních materiálů, správného klinického úsudku ve zdravotnictví a pečlivé pozornosti věnované radonu uvnitř budov. Průmyslové využívání záření a radioaktivity se řídí přísnými předpisy. Za běžných provozních podmínek je průměrné ozáření veřejnosti z těchto zdrojů velmi nízké. V jaderných areálech, kde se přechovává radioaktivní materiál, musí být zavedeny bezpečnostní opatření a plány reakce na mimořádné události, například mechanismy informování a ochrany lidí, kteří žijí poblíž.

Obrázek 4: Zdroje záření.

Zdroj: Se svolením převzato z ec.europa.eu/research/energy/euratom/index_en.cfm?pg=fission&section=protection (stránka navštívena dne 10. března 2014) a upraveno.