Kouření je významný faktor, který ve většině zemí s vysokými příjmy přispívá k nerovnosti v oblasti zdraví. Kouření je celosvětově běžnější ve znevýhodněných skupinách, například u osob s nízkou profesní kvalifikací nebo nízkou úrovní vzdělání či příjmů, nezaměstnaných a rodičů samoživitelů. V populaci existují další skupiny, které mohou být ke kouření zvlášť náchylné, jako bezdomovci, osoby s duševními poruchami a vězni. V některých zemích mohou vysokou míru užívání tabáku vykazovat etnické menšiny.

Je důležité vyvíjet zvláštní úsilí, aby zásahy v oblasti kontroly tabáku pronikly do ohrožených skupin obyvatelstva s vysokou mírou užívání tabáku.