• V nekuřáckém domácím prostředí jsou dospělí i děti méně vystaveni nepřímému kouři.
• Nekuřácké domácí prostředí chrání dospělé i děti, jež jsou na nepřímý kouř zvlášť citlivé, například pokud trpí astmatem (nebo v případě dospělých nemocemi srdce či chronickými plicními chorobami).
• U mladistvých dětí nekuřáckých rodičů, u nichž se doma smí kouřit, je větší pravděpodobnost, že začnou kouřit, než u mladistvých, u nichž doma je kouření zakázáno.
• Kuřáci, kteří mají doma nekuřácké prostředí, vykouří denně méně cigaret.
• Nekuřácké domácí prostředí pomáhá osobám, které přestaly kouřit, déle abstinovat.
• Politika nekuřáckého domácího prostředí vysílá jasný vzkaz, že kouření je nepřijatelné.

Nekuřácké domácí prostředí, kdy doma nesmí nikdo nikdy za žádných okolností kouřit, chrání děti před pasivním kouřením účinněji než částečná omezení. Kouří-li se u okna nebo ve dveřích, nelze domov považovat za nekuřácký.

Dalšího omezení pasivního kouření lze dosáhnout nekouřením v autě a jiných soukromých vozidlech v přítomnosti dětí a nekuřáků. Při kouření v autě byly zaznamenány vysoké koncentrace nepřímého kouře a otevření oken není z hlediska zamezení pasivnímu kouření účinné. V roce 2014 schválila Anglie zákaz kouření v soukromých vozidlech, jsou-li mezi cestujícími děti. Tento zákon nabyde účinnosti asi za rok. Podobný politický záměr se připravuje v Irsku a očekává se, že budou následovat další země.