Cílem screeningu je odhalit rakovinu tlustého střeva a konečníku (nebo potíže, které mohou vést k jejímu vzniku) v raném stadiu, kdy je dobrá šance na úspěšnou léčbu. Existují dvě metody screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku:

  1. vyšetření, které dokáže odhalit stopy krve ve stolici – test na okultní krvácení ve stolici;
  2. vyšetření vnitřku tlustého střeva: flexibilní sigmoideoskopie nebo kolonoskopie.

Test na okultní krvácení ve stolici (dále jen „TOKS“) je biochemické vyšetření, které dokáže odhalit ve vzorcích stolice i nepatrné množství krve; množství je tak malé, že je nelze zpozorovat pouhým okem („okultním krvácením“ se rozumí „skryté krvácení“). Jedná se o nejčastěji používanou metodu screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku v Evropské unii. Existují dva typy testu TOKS: guajakový a imunochemický (nazývaný také FIT z anglického faecal immunochemical test). Oba typy testů se liší ve způsobu odběru a rozboru vzorků stolice. Guajakový test TOKS i FIT se provádí doma v soukromí. Screeningová sada umožňuje jednoduše odebrat malé vzorky stolice. Vzorky se musí analyzovat v laboratoři.

Flexibilní sigmoideoskopie a kolonoskopie jsou lékařská vyšetření, při kterých se používá dlouhá pružná úzká trubice opatřená světlem a na konci maličkou čočkou. Trubice se zavede konečníkem do tlustého střeva a s její pomocí lze sledovat změny způsobené rakovinou a jinými onemocněními, například polypy. Polypy jsou abnormální výrůstky uvnitř tlustého střeva, které se v některých případech, pokud se neodstraní, mohou rozvinout v rakovinu tlustého střeva a konečníku. V případě nalezení polypů jich většinu lze bezbolestně odstranit během screeningového vyšetření. Kolonoskopie umožňuje prohlídku celého tlustého střeva. Flexibilní sigmoideoskopie umožňuje vyšetření pouze dolní poloviny tlustého střeva, ale je rychlejší a lze ji provést bez sedativ a jen s klystýrem v rámci přípravy tlustého střeva (tj. přípravy nutné před vyšetřením). Protože sigmoideoskopie a screeningová kolonoskopie jsou invazivní zákroky, mohou se s nimi pojit vážné komplikace.

Budou-li výsledky screeningu pomocí guajakového testu TOKS, testu FIT nebo flexibilní sigmoideoskopie abnormální, pošlou vás na kolonoskopii, kde se vnitřek celého tlustého střeva zkontroluje na přítomnost kolorektálního karcinomu či polypů.

Většina studií o účinku screeningu z hlediska prevence úmrtí v důsledku rakoviny tlustého střeva a konečníku se prováděla u zdravých lidí starších 45–50 let a mladších 70–75 let. Při snižování rizika úmrtí na rakovinu tlustého střeva a konečníku jsou účinné všechny doporučené screeningové metody. Účast na screeningu guajakovým testem TOKS nebo testem FIT v rámci studií snížila riziko úmrtí na rakovinu tlustého střeva a konečníku o 20–30 %; účast na screeningu pomocí flexibilní sigmoideoskopie snížila riziko asi o 50 %. Odhaduje se, že účast na screeningu pomocí kolonoskopie snižuje riziko úmrtí na rakovinu tlustého střeva a konečníku asi o 30–65 %, ale důkazy v tomto směru jsou omezené.

Riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku se u účastníků studie díky screeningu metodou flexibilní sigmoideoskopie snížilo asi o 30 %. Jinými slovy, vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku se předešlo u 3 z 10 osob, které se zúčastnily screeningu. U screeningové kolonoskopie se riziko snižuje asi o 50–65 %, ale důkazy v tomto směru jsou omezené.