Jako perzistentní organické znečišťující látky (POP) jsou známy dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem, neboť se jedná o organické sloučeniny odolné vůči rozkladu v životním prostředí.
Dioxiny, např. dioxin (2,3,7,8-TCDD), a sloučeniny s dioxinovým efektem, např. polychlorované bifenyly (PCB), vznikají jako nezáměrné vedlejší produkty různých průmyslových procesů.

K expozici člověka dioxinům a sloučeninám typu dioxinů dochází v důsledku konzumace masa, mléka, vajec, ryb a souvisejících výrobků, protože dioxiny a sloučeniny typu dioxinů přetrvávají v životním prostředí a hromadí se v živočišném tuku.
Významným zdrojem kontaminace životního prostředí dioxiny byla v minulosti výroba a používání některých herbicidů. V důsledku omezení výroby mnoha těchto sloučenin se jejich podíl na znečištění životního prostředí výrazně snížil, ale nadále se do něj uvolňují při spalování/hoření (např. některých odpadových materiálů).
Produkty z PCB se v minulosti hojně používaly v kondenzátorech, transformátorech a některých stavebních hmotách; dnešní expozice je dána demolicemi, poškozením funkce nebo nekontrolovanou recyklací staveb a vybavení kontaminovaného PCB.

Kombinace všech nádorových onemocnění (u dioxinu (2,3,7,8-TCDD))