Skupina přirozeně se vyskytujících vláknitých nerostů, které se díky svým fyzikálním a chemickým vlastnostem v současnosti komerčně využívají nebo se využívaly v minulosti. Azbest se používá k izolaci v budovách a jako složka v řadě výrobků, jako jsou střešní krytiny, vodovodní potrubí, hasicí roušky, plnivo plastů, obložení spojek a brzd, těsnění a brzdové destičky automobilů.
Hlavními formami azbestu jsou chrysotil (bílý azbest) a krokydolit (modrý azbest). Dalšími formami jsou amosit, antofyllit, tremolit a aktinolit.

K expozici azbestu dochází vdechnutím vláken:

• nejčastěji ze zamořeného vzduchu v pracovním prostředí (osoby, jež žijí s lidmi, kteří pracují s azbestem, se mohou vystavovat azbestovému prachu z oblečení),
• ale také z vnějšího ovzduší v blízkosti průmyslových zařízení, která zpracovávají azbest,
• nebo z vnitřního vzduchu v domácnosti a budovách, které obsahují drolivé azbestové materiály (jeden ze způsobů expozice představuje instalace, odstraňování nebo oprava výrobků s obsahem azbestu v rámci údržby domácnosti).

• Plíce
• Mezoteliom (rakovina buněk mezotelu, ochranné výstelky hrudníku, břicha a prostoru kolem srdce)
• Hrtan
• Vaječníky