V mnoha zemích ano. Ačkoli v každé zemi Evropské unie existují právní předpisy, které upravují, kde se smí kouřit, rozsah zákazu kouření (zda se vztahuje na všechna vnitřní pracoviště, veřejnou dopravu, vnitřní veřejná místa a jiná veřejná místa, která nemusí být nutně uvnitř) a míra jeho vynucování se v jednotlivých zemích velice liší.

V průzkumu zadaném Evropskou unií v roce 2012 a provedeném u více než 12 000 lidí v 27 zemích (EU-27) přes 25 % oslovených uvedlo, že jsou v práci alespoň občas vystaveni nepřímému kouři (19 % kuřáků a 17 % nekuřáků). Celkový podíl respondentů vystavených nepřímému kouři nejintenzivněji (více než 5 hodin denně) činil 3 % (5 % kuřáků a 1 % nekuřáků). Z osob, které během 6 měsíců, jež předcházely průzkumu, navštívily restauraci, jich celkem 14 % uvedlo, že viděly, jak se uvnitř kouří. U návštěvníků barů bylo toto procento vyšší (28 %). Procentuální podíly respondentů, kteří uvedli, že v letech 2009 a 2012 byli v gastronomických zařízeních a v práci vystaveni nepřímému kouři, a to jak celkově (EU-27), tak podle jednotlivých zemí, jsou znázorněny na obrázku 2.

Obrázek 2: Procentuální podíly respondentů v Evropské unii, kteří uvedli, že v letech 2009 a 2012 byli v gastronomických zařízeních a v práci vystaveni nepřímému kouři – celkově a podle jednotlivých zemí.

Obrázek 2a – pasivní kouření ve státech EU-27 v letech 2009 a 2012.

Obrázek 2b – pasivní kouření ve státech EU-27 v letech 2009 a 2012.

Obrázek 2c – pasivní kouření ve státech EU-27 v letech 2009 a 2012.

Zdroj: Převzato z pracovního dokumentu útvarů Komise Zpráva o provádění doporučení Rady ze dne 30. listopadu 2009 o nekuřáckém prostředí (2009/C 296/02).